Palírna Biskupice

Z historie pálení slivovice v Biskupicích

Pálení ovocného kvasu se v Biskupicích věnujeme již téměř tři století. V roce 1716 nechala vrchnost Libštejnských z Kolovrat postavit panskou palírnu. Jednalo se o pozdější hospodu na č.p. 4. Později se pálilo rovněž v obecní hospodě na č.p. 3, kde provozoval činnost nájemce Cyril Pospíšil. Po jeho smrti vstupuje na scénu pozdější podnikatel a starosta Matěj Beran, který se před vypuknutím první světové války oženil s vdovou po Cyrilovi a koupil zadní hospodu – dnešní budovu jatek v sousedství lihovaru. Matěj Beran začal na Zadní hospodě hospodařit a její rozlehlou zahradu využil k dalším podnikatelským plánům. Spolu s několika společníky začal v roce 1918 stavět podnik, původně jako továrnu na marmeládu, sušárnu na švestky a zpracování jablečné dřeně Frugal. Po čase Matěj Beran převzal podnik do své režie, kde stále probíhá pálení ovoce. Kromě toho fungovali v Biskupicích jěště další dvě soukromé palírny. Hynek Berka na č.p. 16 vyráběl z destilátů také různé likéry. U Ludvíka Pospíšila na č.p. 9 se pálilo v letech 1926 – 27.

Podnikavý Matěj Beran nejdříve nechal přestavět továrnu tak, aby se zde mohlo pálit ovoce ve velkém. Dal instalovat dva kotle a několik desítek kádí o obsahu 30 – 60 hl. Nepřál mu však zákon z roku 1921, který omezoval pálení ovocného lihu, a tak rozjel i další výrobu.

V roce 1922 zakoupil ze zrušeného vanovického lihovaru zařízení na pálení lihu z brambor. I na tuto výrobu však existovali omezené kvóty, ale pantáta Beran si věděl rady – předal podnik do rukou družstevníků. Tak byl založen Družstevní lihovar Biskupice a objekt byl přestavěn do modernější podoby.

Družstevníci ze širokého okolí Jevíčka, Velkých Opatovic, Šebetova, Městečka Trnávky, atd. mohli dodat na jeden podíl určité množství brambor a koncem roku za něj obdrželi dividendy. Tak mohl být líh vyráběn dál až do roku 1951. Vedle tohoto běžela také výroba ovocných pálenek. Již v roce 1926 vznikl Družstevní ovocný lihovar, kdy rolníci mohli nechat kvasit svoje ovoce v tamních kádích a vypálit je.

Po druhé světové válce se kromě pálení ovocných destilátů v lihovaru sušili brambory na krmivo.

V letech 1948-49 byl navýšen komín a o deset let později proběhla elektrifikace provozu a následné vyřazení dosavadního parního stroje. V šedesátých letech byli v lihovaru celoročně zaměstnáni Václav Škrabal, František Sláma z Chornic, Jan Mlčoch, Hynek Machálek, Karel Vyhlídal, František Koutný a František Vávra. Později se začalo sušit také mléko, dovážené z Velkých Opatovic, Bohuslavic a Nezamyslic.

Pálenice rovněž nezahálela v úrodných letech pracovali i na tři směny. V roce 1970 byla v lihovaru instalována druhá výkonnější destilační souprava a u dosavadní byl vyměněn jeden kotel.  Pálenice byla tehdy rozšířena o čekárnu. Sušení brambor bylo ukončeno v roce 1981 a tento provoz byl přestavěn na výrobu krmné směsi Amylozym, určenou pro mladý dobytek. Tehdy se jednalo o jedinou mísírnu tohoto krmiva v celé Československé republice.

Směs Amylozym byla v lihovaru připravována do roku 1991. Po té byla v provozu již jen pálenice.  Do roku 1994 patřil lihovar Zemědělskému zásobování a nákupu, poté přešel do vlastnictví firmy Universal s.r.o. Pálenice prodělala velkou rekonstrukci v roce 1998, kdy byli nainstalovány dva nové kotle a zdi provozu byli obloženy obklady.

Rovněž byla opravena čekárna pro zákazníky a lihovar dostal novou fasádu s malbou. V roce 2003 byl vyměněny dva kotle.V roce 2005 byl zvýšen strop v provozní místnosti a postaveny nové komíny a probíhají další úpravy okolí a budov. Ovocné pálenky se zde pálí téměř celý rok mimo odstávky v červnu. Pálí se veškeré druhy ovoce, nejen švestky, ale i jablka, hrušky, třešně, broskve, meruňky, mirabelky, prostě co se urodí.

Zákazníci samozřejmě nejsou pouze místní, ale jezdí sem zpracovat kvasy klienti z Mohelnice, z Lošticka, Třebovska, Brněnska a dalších koutů země.

Pan František Vávra, žijící legenda pálení slivovice v širokém okolí, pálení se věnoval téměř 40 let a dal naší palírně a biskupické slivovici výborné jméno. Nyní je v zaslouženém důchodu, ale neustále se podílí na provozu ať radou či pomocnou rukou nebo při potřebě záskoku.

Nyní je palič pan Tomáš Tichý, který několik let pálil s Františkem Vávrou.
O kvalitě naší slivovice svědčí řada diplomů ze soutěží, umístěných v prostorách palírny. A my všichni milovníci dobré slivovice doufáme, že ještě mnoho a mnoho let bude platit ono:

„NEBUDETE STONAT, NEBUDETE MŘÍT,
BUDETE-LI BISKUPICKOU SLIVOVICI PÍT!“

Upozornění: výše uvedený reklamní slogan je chráněn ochrannou známkou č. 420381 registrovanou Úřadem průmyslového vlastnictví pod č. zápisu 273994. Jeho používání, kopírování apod. bez souhlasu vlastníka je zakázáno ať ve spojení s propagací nápojů, výrobků či služeb uvedených v zápisu ochr. známky a je trestné.