Z historie pálení slivovice v Biskupicích
Pálení ovocného kvasu se v Biskupicích věnujeme již téměř tři století. V roce 1716 nechala vrchnost Libštejnských z Kolovrat postavit panskou palírnu. Jednalo se o pozdější hospodu na č.p. 4. Později se pálilo rovněž v obecní hospodě na č.p. 3, kde provozoval činnost nájemce Cyril Pospíšil. Po jeho smrti vstupuje na scénu pozdější podnikatel a starosta Matěj Beran, který se před vypuknutím první světové války oženil s vdovou po Cyrilovi a koupil zadní hospodu – dnešní budovu jatek v sousedství lihovaru. Matěj Beran začal na Zadní hospodě hospodařit a její rozlehlou zahradu využil k dalším podnikatelským plánům. Spolu s několika společníky začal v roce 1918 stavět podnik, původně jako továrnu na marmeládu, sušárnu na švestky a zpracování jablečné dřeně Frugal. Po čase Matěj Beran převzal podnik do své režie, kde stále probíhá pálení ovoce. Kromě toho fungovali v Biskupicích jěště další dvě soukromé palírny. Hynek Berka na č.p. 16 vyráběl z destilátů také různé likéry. U Ludvíka Pospíšila na č.p. 9 se pálilo v letech 1926 – 27.
Podnikavý Matěj Beran nejdříve nechal přestavět továrnu tak, aby se zde mohlo pálit ovoce ve velkém. Dal instalovat dva kotle a několik desítek kádí o obsahu 30 – 60 hl. Nepřál mu však zákon z roku 1921, který omezoval pálení ovocného lihu, a tak rozjel i další výrobu.

Pohled na Zadní hospodu a část lihovaru. Před hospodou stála do roku 1928 busta T.G.Masaryka. Poté byla přemístěna před „starou“ školu. Před začleněním Biskupic do sudet odvezli českoslovenští vojáci 23.11.1938 bustu do Jevíčka, kde byla zničena. Podstavec byl během války vrácen do Biskupic.
V letech 1948-49 byl navýšen komín a o deset let později proběhla elektrifikace provozu a následné vyřazení dosavadního parního stroje. V šedesátých letech byli v lihovaru celoročně zaměstnáni Václav Škrabal, František Sláma z Chornic, Jan Mlčoch, Hynek Machálek, Karel Vyhlídal, František Koutný a František Vávra. Později se začalo sušit také mléko, dovážené z Velkých Opatovic, Bohuslavic a Nezamyslic.

Rok 1966. Zákazníci čekají na vypálení. Vlevo v horní řadě palič slivovice Václav Škrabal. V lihovaru pracoval rovněž jeho bratr Stanislav.

Přední část lihovaru s navýšeným komínem. V popředí povoz s koňmi pana Pazdírka a bývalá hospoda i palírna č.p.4.
Pálenice rovněž nezahálela v úrodných letech pracovali i na tři směny. V roce 1970 byla v lihovaru instalována druhá výkonnější destilační souprava a u dosavadní byl vyměněn jeden kotel. Pálenice byla tehdy rozšířena o čekárnu. Sušení brambor bylo ukončeno v roce 1981 a tento provoz byl přestavěn na výrobu krmné směsi Amylozym, určenou pro mladý dobytek. Tehdy se jednalo o jedinou mísírnu tohoto krmiva v celé Československé republice.
Směs Amylozym byla v lihovaru připravována do roku 1991. Po té byla v provozu již jen pálenice. Do roku 1994 patřil lihovar Zemědělskému zásobování a nákupu, poté přešel do vlastnictví firmy Universal s.r.o. Pálenice prodělala velkou rekonstrukci v roce 1998, kdy byli nainstalovány dva nové kotle a zdi provozu byli obloženy obklady.
Rovněž byla opravena čekárna pro zákazníky a lihovar dostal novou fasádu s malbou. V roce 2003 byl vyměněny dva kotle.V roce 2005 byl zvýšen strop v provozní místnosti a postaveny nové komíny a probíhají další úpravy okolí a budov. Ovocné pálenky se zde pálí téměř celý rok mimo odstávky v červnu. Pálí se veškeré druhy ovoce, nejen švestky, ale i jablka, hrušky, třešně, broskve, meruňky, mirabelky, prostě co se urodí.
Zákazníci samozřejmě nejsou pouze místní, ale jezdí sem zpracovat kvasy klienti z Mohelnice, z Lošticka, Třebovska, Brněnska a dalších koutů země.
Pan František Vávra, žijící legenda pálení slivovice v širokém okolí, pálení se věnoval téměř 40 let a dal naší palírně a biskupické slivovici výborné jméno. Nyní je v zaslouženém důchodu, ale neustále se podílí na provozu ať radou či pomocnou rukou nebo při potřebě záskoku.Nyní je palič pan Tomáš Tichý, který několik let pálil s Františkem Vávrou.
O kvalitě naší slivovice svědčí řada diplomů ze soutěží, umístěných v prostorách palírny. A my všichni milovníci dobré slivovice doufáme, že ještě mnoho a mnoho let bude platit ono:
„NEBUDETE STONAT, NEBUDETE MŘÍT,
BUDETE-LI BISKUPICKOU SLIVOVICI PÍT!“
Upozornění: výše uvedený reklamní slogan je chráněn ochrannou známkou č. 420381 registrovanou Úřadem průmyslového vlastnictví pod č. zápisu 273994. Jeho používání, kopírování apod. bez souhlasu vlastníka je zakázáno ať ve spojení s propagací nápojů, výrobků či služeb uvedených v zápisu ochr. známky a je trestné.