Králem ovocných destilátů je u nás slivovice. K její výrobě jsou nejvhodnější dobře vyzrálé a zdravé plody švestek. Do kvasu se švestky sklízejí co nejpozději, aby měly málo kyselin a mnoho cukru a také aromatických látek. Dobře vyzrálé švestky by měly mít obsah cukru vyšší než 8-9%. K výrobě švestkového kvasu lze využít švestky celé nebo rozdrcené. Pokud plody rozdrtíme, probíhá kvašení rychleji. Někteří zahrádkáři nechávají švestky kvasit loupané a bez pecek. Odpeckování plodů je pracné a výsledek bývá spíše negativní, protože takový destilát mívá slabší vůni. Pro dosažení výraznější vůně a chuti destilátu se doporučuje rozdrcení 15 - 20% pecek.
 
Pro kvašení jsou nejvhodnější čistě dřevěné nádoby. V současnosti se často používají nádoby plastové, které nahrazují dnes již většinou nedostatkové dřevěné sudy. Mohou být otevřené nebo uzavřené s otvorem pro kvasný uzávěr. Otevřené nádoby při kvašení přikryjeme čistým ubrusem. Pokud kvas připravujeme každoročně, měli bychom mít pro tyto účely stálou nádobu a nepoužívat nic jiného.
 
Kvasná nádoba se plní do 4/5 objemu, pokud možno najednou. Postupné plnění se nedoporučuje. Při optimální teplotě 15 °C trvá kvašení asi 6-8 týdnů.
 
Zanedlouho po naplnění nádob nastává lihové kvašení, při kterém se uvolňuje oxid uhličitý. Dužina švestek se rozpadá, uvolňuje se šťáva a kvas se stává tekutým. Oxid uhličitý vynáší na povrch celé nebo rozdrcené plody, které vytvářejí na hladině kvasný klobouk. Klobouk je nutné včas odstranit - dříve než klesne na dno neboť obsahuje některé nevhodné látky (těkavé kyseliny).
 
Výtěžnost švestkového kvasu záleží na kvalitě prokvašení. Ze 100 kg plně vyzrálých švestek s vysokým obsahem cukru je možné získat asi 5 litrů absolutního lihu neboli 10 litrů destilátu s 50-ti objemovými % alkoholu. Přislazování kvasu sice zvyšuje výtěžnost, ale snižuje jeho kvalitu.